pondělí 23. května 2016

Za kulturou # Táta

Předplatné do divadla mám již nějaký ten pátek, přesněji řečeno od základní školy, kdy tehdy byla možnost začat chodit pravidelně. 

Od té doby jsem prostě divadelní fanda. Jak už jsem řekla mám předplatné, chodíme 6x do roka. 

Dneska to, ale bylo jiné ... bylo to mimo předplatného a navíc se představení odehrávalo na Malé scéně. Když jsem chodila ještě na základku. Sedělo se tam u takových kulatých bílých stolech. Dneska tam byly klasické červené židle, klasické divadlo. 

Jak se představení jmenovalo? Táta. 
Popravdě, jsem nevěděla o čem představení je. Naše kroky nás vedly k tomu, rozloučit se s
hercem, který v divadle končí. A musím říct, že to byl naprosto bravurní výkon.

O čem bylo představení?


O muži, jménem André, který žije se svou dcerou Annou a jejím manželem. Všechno se odehrává tak, jakoby to ani nebyla pravda. Anny jsou najednou dvě a má a nemá manžela. 
Odjíždí do Londýn a zase zůstává? Kde jsou hodinky a proč je neustále André v pyžamě? Co jeho pečovatelka, jak se vlastně jmenuje? Celá hra je jakoby se odehrávala v hlavě hlavní postavy.
André, trpí psychickou nemocí, která ho mate, vyvádí ho z rovnováhy a on neví, co je pravda
a co ne? 

Popravdě, chvílemi jsem nevěděla ani já co je pravda a co lež. Zajímavé je, jak si uvědomíte,
jak se člověk s Alzheimerovou chorobou asi cítí, jak je zmatený, jak se bojí ... trpí? 
Má svůj vlastní svět, je šťastný? O to víc, vás celá hra zasáhne, když znáte člověka, který je na tom stejně. 

Všem hercům patří obrovský potlesk, prostě klobouk dolů! :) 

 


1 komentář:

  1. páni, netušila jsem, že si až tak velký fanda divadla :)) vím, že chodíš, ale netušila jsem, že máš předplatné a tak :)) to je hezký koníček :)) je super, že se ti to líbilo, v ději bych se asi také ztrácela, ale zní to dobře :)

    OdpovědětVymazat